Hiró Onoda

Hiró Onoda (19. března 1922 – 16. ledna 2014) byl zpravodajský důstojník japonské císařské armády z období druhé světové války, který se skrýval ve filipínské džungli a kapituloval až v roce 1974. Je tak druhým nejdéle se skrývajícím japonským vojákem (o půl roku déle se skrýval vojín Teruo Nakamura, který však byl japonským koloniálním vojákem – tchajwanským domorodcem, proto mu japonská ani západní média nevěnovala tolik pozornosti).

Poručík Onoda a další tři vojáci pokračovali v partyzánské válce i po japonské kapitulaci. Několikrát sice objevili letáky psané v japonštině oznamující kapitulaci, považovali je však za americký padělek; pouze jeden voják ze skupiny jim uvěřil a v roce 1949 se vzdal. Ostatní tři nadále prováděli sabotáže a přepadali filipínská obydlí, přičemž dva z japonských vojáků byli zastřeleni filipínskou policií a naživu zůstal pouze Onoda. Existence skupiny proto byla známá dokonce i v Japonsku a v roce 1974 se japonský dobrodruh Norio Suzuki rozhodl Onodu vypátrat a kontaktovat (jeho dalším cílem bylo vypátrat Yettiho). To se mu skutečně podařilo, ale Onoda se vzdal až svému bývalému veliteli, který osobně přicestoval na Filipíny, oblékl si svou starou uniformu a propustil Onodu ze služby. Během doby, kdy se skrývala v džungli, Onodova skupina zabila asi třicet Filipínců, policistů i civilistů. Vzhledem k okolnostem mu ale prezident Ferdinand Marcos udělil milost.

thumb|270px|Na znamení kapitulace předal Onoda filipínskému prezidentu [[Ferdinand Marcos|Marcosovi svůj důstojnický meč (zabalený do bílé látky). Prezident přijal Onodovu omluvu za škody, které během svého třicetiletého boje na Lubangu způsobil, a meč po chvíli vrátil.]] Získáno z Wikipedie